Italské víno
Vinná stezka Trentinem
Rozhodnete-li se věnovat místnímu vínu více času, čeká na vás nenáročná cesta, která dává jedinečnou možnost nahlédnout do výroby pověstného italského vína v horských sklepích.

Začít lze právě ve Val di Sole, pak pokračovat do sousedního Val di Non a svou exkurzi můžete zakončit v nejproslulejší vinařské oblasti Piana Rotaliana. Můžete se ponořit do vinných sklepů, kam i augustiniánští mniši chodili rozjímat po více než šest století.

Šumivá vína
Chloubou Trentiňanů je dobré víno, které sami vyrábějí. Ať jde o proslulá šumivá vína, nebo osvěžující bílý Riesling, Chardonnay, Nosiola, Pinot Grigio, Valdadige Bianco a Muller Thurgau, růžová Schlava či Lagrein Kretzer či červený Pinot Nero nebo Merlot.



Místní výrobci jsou tradici pěstování a zpracování hroznů, která pochází už od dob starověkého Říma, zcela oddáni. Považují ji za způsob umění. Nejznámějším vínem oblasti Val di Sole je Teroldego, jedinečná místní odrůda, kterou můžete ochutnat v každé restauraci či hotelu nebo si ji koupit v obchodě. Druhým vyhlášeným vínem je Marsemino, jehož název zvěčnil Mozart v jedné árii Dona Giovanniho.
Vinný produkt Trentina - grappa
Po právu pyšní jsou obyvatelé Trentina na svůj oblíbený vinný produkt –grappa, který nazývají vodou života. Kdo při své návštěvě Trentina nevyzkouší tento mok, který lze srovnat s nejlepším francouzským koňakem nebo skotskou whisky, ochuzuje se o jeden z nejproslulejších aspektů zdejšího kraje.
Dezertní víno Trentina - santo
Jen z několika hektarů ve Valle di Laghi se sklízí vinná réva, z níž se vyrábí dezertní víno santo (svaté víno). Je ozdobou svátečního stolu. Značné oblibě se těšilo už v době, kdy oblast Gardského jezera navštěvovali Habsburkové. K císařskému dvoru rakouského mocnáře pak pravidelně směřovaly zásilky tohoto vzácného moku. Dnes si pro víno santo přijíždějí hlavně Rakušané a Maďaři. Vinná réva se musí sklízet pozdě, až počátkem listopadu. Následně se několik měsíců suší rozložená na plátně, nebo na proutěném pletivu ve skladištích. Jakmile začne od Gardského jezera vát teplý jižní vítr, skladiště se otevírají, aby blahodárný oro, jak mu místní lidé říkají, pronikl k vínu. Teprve před Velikonocemi je víno připravené k lisování. Dalších sedm let zraje v sudech, než nastane čas stáčení. Ročně se vyprodukuje pouze asi sedm tisíc lahví.